Poezii

hledá v nejprostších věcech kolem něj, v "mlčenlivých soudruzích". Zvláštní kouzlo má pro něj okno, ulice, poštovní schránka, ... . Závěrečnou básní této sbírky je rozsáhlá skladba Svatý kopeček. Ta má vzpomínkový charakter, kombinací různých motivů připomíná Apollinairovo Pásmo. Objevují se tu přírodní motivy a Svatý kopeček jako poutní místo u Olomouce.Názorová změnu dokazuje sbírka Těžká hodina. Wolker ztrácí iluze, sám říká, že teprve teď dospěl, a objevuje kolem sebe sociální rozdíly. Ztotožňuje se s programem proletářské poezie a pouhý soucit s chudými se mění na odhodlání ke vzpouře a ideologickému boji. Projevuje se v sociálních baladách - Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti.