po valce

Poezie dokáže nejlépe reagovat na proměny v povědomí a cítění lidí. Poezie po roce 1945 byla ovlivněna stejně jako próza politickou situací (i když důležitější je rok 1948) → po válce vznikají básně, které byly odezvou na osvobození: např. Vladimír Holan – Rudoarmějci – tato poezie se vyznačuje patosem, vzdává hold osvoboditelům a estetická rovina díla mnohdy ustupuje do pozadí → nedá se však již tolerovat tvorba básníků, kteří i později nepokrytě pochlebovali Sovětskému svazu a komunistům. Ne všichni básníci však sdíleli nadšení z poválečného vývoje – především katoličtí spisovatelé měli obavy z nástupu komunismu – např. Jan Zahradníček a jeho Znamení moci (katoličtí spisovatelé byli pozavíráni – Zahradníček zemřel ve vězení). Mnoho autorů z první republiky pokračovalo ve své tvorbě i po válce