Edison

Básník zachránil jednou sebevraha. Srovnává jeho i svou malomyslnost s ohromnou životní energií Edisonovou, který se stal z nejubožejšího nejslavnějším. Vzpomíná, jak si Edison vydělával tisknutím novin ve vlaku, kolikrát změnil zaměstnání, jak zachránil hocha zpod vlaku. Edison nebyl jen suchý vědec. Celá jeho práce je poesií, která naplňuje lidstvo. Přemýšlí ještě v pozdním věku, „jak zapomenout na všechno, co drtí, na smutek a úzkost z života i smrti“. Básník se sklání před vůli k jakémukoliv vědění