Jaroslav Seifert

Nejdříve byl levicový, ale 1929 odešel z KSČ, získal Nobelovu cenu, reflexivní poezie (meditativní, filozoficko-reflexivní), milostná poezie, láska k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech, vztah k Praze. období čisté lyriky: Píseň o Viktorce, Maminka (citová vroucnost, nad vším je lehoučký smutek)
období reflexivní poezie (od 60. let): Morový sloup (zakázaná sbírka, obsahuje reakce na okupaci v 68‘)
Všecky krásy světa – dříve cenzurované memoáry