Jakub Arbes

(1840-1914) – redaktor Národních listů ze kterých později odešel z důvodu politického věznění. Psal dva druhy prózy. Romaneta a Sociální balady. Romaneta jsou menší romány důkladně prošpikovaný vědeckofantastickým nebo dobrodružným příběhem. Na začátku stojí záhada, která je postupně vědecky odhalována. Na můj vkus je to trochu moc vědecké (co jsem měl možnost číst ukázku z jeho díla Newtonův mozek) a těžké na pochopení.
Jeho sociální romány byly méně úspěšné než romaneta a patřili sem Kandidáti existence a Moderní upíři
Mezi jeho romaneta patřil Newtonův mozek, Ďábel na skřipci, Zázračná Madona, Šíleny job,

Od 70. Let století páry (19. Století) nastoupila nová generace básníků a prozaiků. Projevili se dva rozdílné názory na podobu nové české literatury, především poezie. Cíl měli obě skupiny stejný – pokračovat ve stopách Májovců a pozvednout českou literaturu na Evropskou úroveň. Básníci se rozdělili tedy do dvou básnických škol a) Škola Národní (Ruchovci)
b) Škola Kosmopolitní (Lumírovci)