Česká moderna

V r. 1895 vydává svůj Manifest tehdy sestavená Česká moderna. Přestože neměla dlouhé trvání (neměla ještě svůj program), šlo o první významný pokus sjednotit na společném základě tehdejší mladé literáty. Spojoval je rozchod s vládnoucí politikou, rozchod s dosavadním uměním a právo umělce na vlastní osobité pojetí tvorby. Patří sem např. literární kritik František Xaver Šalda (náš největší český literární kritik), básníci Josef Svatopluk Machar (stál v čele České moderny, napsal sbírku Zde by měli kvést růže), Antonín sova, Otokar Březina a prozaik Vilém Mrštík. Po rozpadu České moderny tito autoři přešli k nově vzniklým směrům (Sova, Březina – symbolismus), jediný Machar byl rozpadem České moderny zdrcen a nikdy se nepřipojil do jiného směru.