Jarní noc

Jarní noc působí sic blahodárně,

těžko však radovat se o vodě.

Má garderoba visí v zastavárně,

jako já visím v každé hospodě.



Je v světě velmi málo dobrých lidí

a ještě méně je tu kreditu;

za svoji zbytečnost v mé kapse stydí

se domovní klíč a klíč od bytu.



Rodičům lezou za nehty mé dloužky

a nešetřím jich, synek nevděčný,

a dělám všecko, jenom ne své zkoušky.

Však dobře vím: jsem člověk zbytečný.



Mne těší jen, že každý zbytečný je,

poslední trhan jak muž výtečný,

že zbytečné je všechno, co tu žije

i nežije. - Jsem člověk zbytečný. –