Zvuková podoba jazyka tangské doby a její proměny:

 psány klasickým jazykem
 metrum pravidelné básně je založeno na výslovnosti střední čínštiny
 rýmovníky (yuanshu) - kodifikace rýmů (překonávání regionálních rozdílů → vytvořit obecně přijímanou normu, rýmovník Qie yun (193 rýmových kategorií) → Pingshuiský rýmovník: základ všech rýmovníků vydávaných do dynastie Qing
 za tangů 4 tóny: pingsheng 平声, shangsheng 上声, qusheng 去声, rusheng 入声→ pro potřeby básnického metra rozděleny na dvě skupiny: tón rovný pingsheng a ostatní tři tóny jako lomené zesheng 仄声 (hlavní rozdíl v rovném a lomených tónech spočívá v délce)