Tangská poezie:

 tradičně se dělí na čtyři období (rané, vrcholné, střední, pozdní)
 ad rané: elegantní poezie dvorského stylu, příležitostné básně a básně na císařské zadání → Čtyři ranětangští géniové (Wang Bo, Luo Pinwang, ...)
 ad vrcholné: dovršení vývoje metra pravidelné básně, syntéza všech předchozích snah → přírodní lyrika, hrdinská poezie (Li Bai, Meng Haoran, Chan Jian, Cen Shen, Gao Shi, Wang Changling)
 ad střední: Du Fu, Bai juyi → nové yuefu → sociální tematika, zdrojem inspirace se stává mytologie a fantastický svět nadpřirozených bytostí
 ad pozdní: dekadence, formální virtuozita, téma pomíjivosti světské slávy