Pantomima

Sbírka Pantomima, s jeho vlastní grafickou úpravou, je považována za jeden z manifestů poetismu. Po dalších poetistických sbírkách Básně na pohlednice, Nápisy na hroby (inspirace Pařížským hřbitovem) a Snídaně v trávě vydává sbírku Básně noci.
Kromě Podivuhodného kouzelníka sem zařadil báseň Akrobat o osudu poezie v moderní době, s autobiografickými prvky, a zejména typickou báseň poetismu, Edison. Oslavuje v ní aktivní život, pomocí kontrastu mezi tvůrčí činností vynálezce a prázdným životem pijanů a hazardních hráčů. Obrazy z obou témat Nezval střídá, základní protiklad vyjádřil nepravidelně se opakujícím refrénem : "Bylo tu však něco krásného co drtí  odvaha a radost z života i smrti"  "Bylo tu však něco těžkého co drtí  smutek, stesk a úzkost z života i smrti" . Později sem autor přidal Signál času, vzniklý pod dojmem Edisonovy smrti.