nekdy taky roztok hustý
streva hnijí mi mám dojem
nebo se spekou tím hnojem
Ach jak me souží a trýzní
zácpa svou hroznou prízní
S nežnou opatrností prdím
abych se neposral
Venku je tma
na nebi mlécná dráha
je pod mrakem
Vcerejší den
až na to že jsem jedl ty fazole
se nevyznacoval nicím
Nedaleko dverí
poletuje perí
zatím se k veceri
šerí
Sestra nudle merí
možná že snad verí
že venku na keri
je korejské prímerí
Sám
jdu po ulici
po Národní tríde
S hruzou koukám že delám intimní lyriku
Jak se škvarím na rendlíku
To je neco pro historii
jak piji!
Za sto let budu na vobraze
jak chodím po Praze
Zvlášt bude zkoumání tuhý
kde jsem nemel žádný dluhy
Mnohej si vykrouží piruetku
na tom kde jsem si pujcil petku
Mý sebevražedný pokusy
to bude neco pro husy
A muj život pohlavní
to bude to hlavní!
Tak jsem nasranej velice
že se kroutím jak vopice
V potoce kde plave má hlava
Trochu nadnesená aby mohla dýchat
havran letí seshora a vrána zprava
budou mou hlavu chytat
Hlava se sama chytá za hlavu
havran je na ní a tahá z ní vlasy
Vrána se topí – volá: uplavu!
a uplave asi