Řada

poetických děl pokračovala Skleněným Havelokem, sbírkou Pět prstů a psychoanalytickými prózami se zaměřením na podvědomí a sny Kronika z konce tisíciletí a Jak vejce vejci.
Nezval pak podniká cestu po Evropě, do Itálie a do Paříže, kde se setkává s francouzskými surrealisty Bretonem a Eluardem. Jako reakce na tuto cestu vznikají sbírky Zpáteční lístek a Sbohem a šáteček.
Kromě překladů surrealistických děl z francouzštiny se Nezval sám začíná zabývat surrealistickou tvorbou. Automatické texty Noc, Levitace a V chůzi připojuje ke Skleněnému Havelokovi. Píše surrealistické sbírky Žena v množném čísle, Praha s prsty deště a Absolutní hrobař.