BALADA ČESKÁ

Žil jednou v Čechách smavý rek,
Vám známý rytíř Paleček;
on samý šprým a nápad byl,
rád dobře jed a dobře pil,
a lidem dobře činil.

Rád jed a pil, jak povídám,
však ještě něco dodat mám:
on též rád bloudil po Čechách -.
a pak byl vždy jak v mátohách
a nevěděl, kde stojí.

"Nu, nu" -. kdys zazněl náhle hlas -.
"pan rytíř je už ve snách zas?"
a Paleček jak přimražen!
Aj před ním kolo bujných žen,
a vprostřed Vesna sama.

"Jen neboj se, Tys celý muž,
ty se mi ze všech líbíš -. nuž
mé slovo k smělosti Tě zve,
rci jakékoli přání své -.
však vtipně jen a hbitě!"

Již rytíř bez všech rozpaků
si hodil hlavou: "Tedy řku
a prosím: až bych jednou zdech,
mne výročně vždy ožít nech,
na osm dní -. to s jara!

Když svět zas jednou krásným je,
když zem se celá rozsměje,
pak, Vesno, milostiva buď,
na osm dní mne jenom vzbuď!"
A Vesna kývla: "Staň se!"

Od časů těch, děj se co děj,
fialek vůní budí jej,
slavíkův ven jej volá hlas,
pan rytíř vstává bujný zas
a rozkročí se krajem.

Kraj český, jindy smuten, tich,
je pojednou pak samý smích,
a celý ten náš český svět
je samý zpěv a samý květ -.
však krátce jen, ach krátce!

Vždyť umluvil si rek náš s ní
jen blažených vždy osm dní!
Pak vrací se zas v dumnou říš,
a Vesna dá mu medu číš -.
on opiv se zas usne.,.