ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN: EVŽEN ONĚGIN..

/II/

To v dostavníku létlo hlavou
větroplachovi nad jiné,
kterému Zeus přiřkl právo
dědit, co zbylo v rodině. —
Přátelé, vzácně opravdoví
k mé Ludmile a k Ruslanovi,
z úcty k vám neopominu
představit svého hrdinu:

Oněgin, přítel velmi blízký,
narozen v městě nad Něvou,
kde křtem či aspoň návštěvou,
čtenáři, jistě jste se blýskli...
i já tam žil všem na očích,
jenže mně prospívá spíš jih.



/III/

Hrdinův otec, ač měl dluhy,
odmítal příjmy z úplatků,
pořádal plesy, držel sluhy,
žil na nebeskou oplátku.
Osud vzal syna pod svá křídla:

MADAME se v Evženovi zhlídla,
potom ji vystřídal MONSIEUR ...
drahoušek občas nesnes je.
Pečlivá guvernantka v kutně,
ten ubožák MONSIEUR L'ABBÉ
dítě, hrou vždycky zesláblé,
neučil víc, než bylo nutné,
nekázal mu a velmi rád
s ním denně prošel Letní sad.