A.S. Puškin - Evžen Oněgin

/XXIX/

V té době, kdy nás touhy klamou,
chodil jsem z plesů na plesy:

kde jinde srdce mluví samo,

psaníčko cestu najde si?

Ochránci rodinného krbu,

nač bych měl komu dělat vrbu,

s vámi dnes táhnu za provaz

a říkám vám to všechno včas.

Střežte i vy, mé gardedámy,

kdo a čím dcerku oblaží!

Držte svůj lorňon na stráži!

Aby snad ... aby... pámbu s námi!

Vím, proč jdu na trh s neřestmi:

už delší čas jsem počestný.