Tvý oči

Paprsky Slunce svítí Ti na tvář,
Dnes tak jako dávno před lety,
Lesk vlasů dodává Ti zvláštní zář,
Dneska už dospělýmu, kdysi dítěti.

Denně dívám se Ti do očí,
Ty ale nikdy mě nepoznáš,
A tak marně doufám, že karty se otočí,
A já,třeba jednou,uvidím zblízka tvoji tvář.

Často potkávám se s tebou,
Jen ve snech se mi zdáš,
Když hluboká noc zdá se temnou,
Přiznávám, že moji duši máš…

Vím, máš svůj život,
Ty seš tam uvnitř a já vně.
A to je taky nejspíš ten důvod,
Proč teďka nestojíš vedle mě…

Každý z nás na jiný straně oceánu,
Proč musí to takhle být!?
Tenhle problém v mým přesným plánu,
Myslím, že nejde vyřešit.

Stovky kilometrů daleko žiješ,
Závidím Slunci, co hladí Ti vlasy,
Závidím tomu, pro koho tu seš,
Že jemu patří aspoň zlomek tvý krásy…

Nemáš ponětí, že vlastně vůbec žiju,
Že myslím na tebe den co den,
Tvý jméno do zdí, že potají ryju,
Ondřej Bým, zní mi v mysli jen...

Někdy přestávám vnímat
Lidi,co životem se mnou jdou.
to jen na tvý fotky pak dokážu se dívat,
A tak napadá mě, že ta hra už není jen hrou…

Měla bych přestat snít,
Dát sbohem těmhle bláhovým snům,
Tu touhu ve mně zmírnit
A otevřít srdce novým,snad šťastnějším dnům.

Tvý oči z fotek sledují mě každou chvíli,
Chtěla bych přestat se jich bát,
Zničit ten hlas co ve mně kvílí,
Že krásný musí bejt za ruku tě brát…

Třeba jednou až přestanu se tě bát,
Až strach už nebudu mít,
Třeba potom budeš vedle mě stát,
A vedle mě v Holbě pít…

Miluju

Miluju,když se na mě zadíváš,
Miluju,když se na mě usmíváš?
Miluju,když v očích ti zajiskří hvězdičky,
Miluju ty Tvoje sladký tvářičky?
Miluji,když na mě promluvíš,
Miluji,když něco mi vyprávíš,
Miluji ty Tvoje sladký ručičky,
Miluji i ty Tvé zmrzlé nožičky,
Miluji i to Tvé srdíčko,které mi dává všecičko,
Miluji prostě Tě celičkou,jsi mojí štastnou hvězdičkou!

Oběť pro lásku

Ležím a vzpomínám,
s nožem v břiše umírám.
Umírám,ale pořád na tebe myslím,
jsi něco co já potřebuju,jsi jako kyslík.
Cítím bolest u srdce a po celém těle,
lásko,fakt nechci žít bez tebe!
Nůž od krve mi z břicha trčí,
krev ze mě proudy crčí..
Už pár minut umírám,okolí nevnímám,
jen na tebe vzpomínám..
Až přijdeš mi dát na hrob růži,
vzpomeň si na holku,které ses dostal pod kůži...

Ztracená duše

Až opět zahlédneš naši hvězdu,jak na nebi bliká,
to je jen má duše, jenž skrz ní dýchá.
Ztratila sem ji za svou chybu,
za nedbání svého slibu.
A Až mi jednou odpustíš a uvěříš v lásku mou,
snad si ji pak zasloužím
a splyne s duší tvou.
Na ten jedinečný okamžik si počkám,
nevím však zda-li se ho ještě dočkám,

citila jsem lasku

rada vzpominam na to jak jsme se poznali,citila jsem lasku z tve strany. Bylo to ocarujici a vasnive,chtel jsi me mit jen celou pro sebe. Ale kam se podeli vsechny ty casy,zbyly mi jen krasne vzpominky.Vzpominky ktere i boli,ktere pripominaji tu krasnou chvili.Kdyz jsi mi tenkrat rekl ze me mas rad,ze me budes navzdy milovat.Tva zrada me boli,me rany v srdci se nezahoji.