Host do domu
- další poválečná skupina
- byla volným poválečným sdružením
- název podle časopisu, který vycházel v letech 1954 – 59
- r. 1954-55 ho vedle básník Ludvík Kundera
- r. 1957 – 64 stál v čele Oldřich Mikulášek
- patřil sem i Jan Skácel

Tvář
- r. 1963 založen časopis Tvář
- předsedou redakční rady byl Václav Havel
- především mladí básníci, dramatici, prozaici
- r. 1966 je zakázána
- znovu obnovena r. 1968-69
- Věra Linhartová, Mikuláš Medek, Jiří Gruša, Josef Topol
- patřilo sem více než 20 mladých spisovatelů, kteří měli společné datum narození (rok 1928-40)
- z této skupiny vzešla celá řada signatářů Charty 77 (i pozdějších mluvčích)

Surrealistická skupina
- 60. léta
- v čele – Vratislav Offenberger
- Mikuláš Medek, Petr Král, Jan Švankmajer…
- v 70. letech se znovu musela stáhnout do ilegality

Karel Šiktanc
- členem skupiny Května
- básník, prozaik, autor televizních her a několika knih pro děti
- prvotními zdroji jeho poezie se stala scenérie středočeské vesnice a přírody, kde vyrůstal; zázemí rodiny a domova
- jeho poezie je velice složitá
- objevuje se zde řada mýtických a náboženských motivů

Český orloj
- vyšla v samizdatu r. 1975
- popisuje tradiční hodnoty, náboženské symboly
- otázka života a smrti
- přemýšlí o tom, co přináší synovská a otcovská role
- věnováno synu Petrovi
- návaznost na lidovou slovesnost
- pocity pokřivení základních lidských hodnot a tradic
- pesimisticky laděno, ostře vnímá morální svět

Jiří Šotola

- v 2. polovině 50. let a na začátku 60. let ovlivňuje poezii
- později jako prozaik
- navazuje z části na Nezvala z období poetismu
- sblížil se s básníkem Karlem Šiktancem (Květňáci)
- sbírky: Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restante, Co a jak, Podzimníček
- po vydání těchto sbírek, přestal vydávat poezii a obrátil se k próze

Miss Otis lituje
- další bluesové texty

pro děti:
Zlatovláska
- převyprávěl ji

Nevídáno, neslýcháno
- básnický cyklus pro děti

Autor divadelních her.

Koncem 50. let vstupuje do poezie nová mladá generace. Soustředí se okolo časopisu Květen, a proto se jim říká Květňáci.
Spojuje je společný program: poezie všedního dne. Manifest – autorem Miroslav Holub. V Květnu uveřejnil článek Náš všední den je pevnina. Každodenní všednost je inspirací. Navazuje na principy italského neorealismu. 1. velké odmítnutí schématické poezie.

Člověka hořce mám rád

- 1957

Lazar a píseň
- symbol: Lazar jako vzkříšení
- mohou tu být náznaky toho, že dojde ke vzkříšení úcty k základním lidským svobodám, duchovnímu oživení české společnosti

Moje blues
- vypráví příběh člověka, který je svým způsobem sám
- příběhy, které nepostrádají jisté ironické vyjádření
- používá hovorový jazyk, tragikomické prvky

Nové mýthy

- 1946
- motivy krutého, nelítostného světa
- vyjadřuje pocity odcizení, absurdity
- snaží se přijít na to, kde jsou kořeny lidské existence
- novým mýtem je myšlen mýtus nového spravedlivého světa

Na začátku 50. let je jeho tvorba ovlivněna schematismem ⇒ poezie, která se stává ideologickou proklamací režimu: Veliká láska, Český sen

Josef Kainar

- dva významné vrcholy jeho tvorby
- 40. léta, kdy vstupuje do poezie
- 60. léta, kdy jeho tvoru (poezii) objevuje mladá generace
- jeho básně vcházejí ve známost díky zhudebnění
- Vladimír Merta – nejznámější hudebník nazpíval mnoho jeho textů, Mišík
- měl blízko k poezii Františka Halase
- Halas byl první, kdo posuzoval kainarovi básně a líbily se mu
- základní znaky kainarovy poezie
- hlavní myšlenka je dána jednou metaforou
- ústřední motiv je v básni dále rozvíjen
- poezie má epický charakter (vždy vypráví nějaký příběh)
- užíval v poezii hovorový jazyk, nevyhýbal se ani vulgarismům

Mistr Sun o básnickém umění

- básnické úvahy o moderní poezii
v 60. letech
Vršovický Ezop, Návod k upotřebení

- kromě toho, že píše básně je i výtvarníkem
- je zaměřen na výtvarnou koláž
- výtvarné umění prolíná s literárním uměním
- ilustruje své knihy, ale i knihy jiných básníků
- jeho jméno není neznámé ani v cizině

Jiří Kolář

začlenil se do Skupiny 42
- nejvýznamnější postava české neoficiální alternativní literatury
- věhlas si získaly jeho poúnorové básnické deníky Očitý svědek z r. 1949, ale především sbírka nepsaná r. 1950 Prométheova játra, v Čechách knižně vydána až r. 1990
- jakási básnická montáž, kde mimo jiné reprodukoval prózy Ladislava Klímy a polské spisovatelky Žofie Nalkowské
- našla ji tajná policie a byl zatčen
- navazuje na civilismus
- jeho vyjádření se dá vyjádřit jako brutální obraz každodenního života (nezastavuje se ani před velmi expresivními jazykovými výrazy, často až vulgarismy, naturalistickými obrazy)
- básně mají vyjádřit každodenní pocity lidí v 50. letech
- Roky ve dnech, Dny v roce

Ra
- měla surrealistické tendence
- vznikla během 2. světové války
- v čele stál Ludvík Kundera

Meditativní a spirituální poezie
- rozvíjí se v dílech jednotlivých básnických osobností
- Vladimír Holan, František Hrubín, Jiří Hora, Bohuslav Reynek
- kromě básníků s meditativním charakterem jsou zde i básníci katoličtí, kde je promítnuta meditativní poezie ve spojení s vírou (Zdeněk Rotrekl, Jan Zahradníček, Josef Kostohryz)
- po r. 1948 nesměli katolíci vůbec publikovat, tvořit

Surrealistická skupina

- v. 1934 ji založil Vítězslav nezval
- roku 1938 ji rozpustil
- v roce 1938 byla skupina opět obnovena
- novým organizátorem byl Vratislav Effenberger
- patřilo sem i výtvarné umění
- k významný členům patřili: Jindřich Haisler, Petr Král (později tvořil v exilu)
- na tradice navazoval i Pavel Řezníček
- skupina oficiálně zanikla r. 1948, ale pokračovala i poté (tvorba v podzemí, exilová tvorba)

Skupina Rudého práva

- vnikla v létě 1945
- literární skupina okolo Rudého práva
- navazuje na tradice socialistického realismu
- jde vlastní cestou, nenavazuje na socialistický realismus
- vytváří tzv. syntetický realismus
- v čele stál Jiří hájek
- patřil sem i básník Ivan Skála
- r. 1948 zanikla

Skupina Mladé fronty
- soustředili se zde mladí autoři, kteří experimentovali s jazykem, experimentovali i z hlediska tematického
- charakteristický znak jejich vyjádření byl revoluční radikalismus, což šlo často na úkor umělecké kvality
- Ladislav Fikar, Eduard Petiška, František listopad

Ohnice

- snaží se navazovat na program ortenovské poezie
- snaží se vyjádřit nahého člověka
- vyjádřit do hloubky jeho pocity,jeho nitro
- v čele skupiny stál Kamil Bednář
- Bohumila Grögrová, Ivan Diviš, Josef Hiršal
- literární kritik a historik Václav Černý

V letech 1945-48

působí celá řada výrazných básnických skupin.

Skupina 42
- v době svého vzniku spojuje krom básníků, spisovatelů i výtvarníky (např. Kamil Lhoták) a literární teoretiky (např. Jindřich Chalupecký)
- spisovatelé, básníci: Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan blatný, Jan Hanč, Jiřina Hauková
- vznikla r. 1942 (za 2. světové válka)
- zanikla r. 1948
- inspirace byla v každodenním, všedním životě a velkoměstské periferii
- chtěli, aby se moderní umění stalo součástí moderního světa, civilizace se také měla stát součástí moderního umění