citaty

Čuang-c´
Mysl dokonalého člověka je jako zrcadlo. Nic nezachycuje. Nic neočekává. Odráží, ale nezadržuje. Tudíž dokonalý člověk může jednat bez úsilí.
Seton Ernest Thompson
Protože jsem poznal trýzeň žíznivé touhy, chtěl bych vykopat studnu, z níž by mohli pít i jiní.
Saint - Exupéry Antoine de
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné
Courier Paul-Louis
Vždy je lepší hovořit s rozumným člověkem o něčem hloupém, než s hlupákem o něčem rozumném.

les

Setmělý les a soví spaní
a kulaté oči ptáků panenčí jejich vajíčka.
Nebo
nohy v husté trávě spící osel
ťukání datlů medvědí srst.

Anebo
otázka chovaná v náručí nepovíš, přesto je slyšet
anebo voda v noci v lese teplý mech a kožich ovce
Anebo pohádka o jalovici o červené a hnědé barvě
anebo ořech do dlaně. Bydlí tam kdosi
kdo po cestě si zpívá hlubokým teskným
hlasem medvědím
Anebo čas starý skrz dřevo na nás zívá a šeptá a směje se
Nepovím!

Renata

Tomáš, Aleš, Renata a Pavla-to jsou postavy našeho divadla.
Vezmu to všechno popořádku a začnu hezky od začátku.
Byla zrovna teplá noc, proto nic nebránilo Renatě moc,
aby si vzala letní šatičky a k nim sandálové botičky.
Nejdřív to byl dobrý nápad, když byl vidět slunce západ,
ale když se setmělo, Když tak odcházíme z náměstí,
co se nám najednou nepoštěstí? V Tyrších potkáme pět kluků,
fakt urostlých, jako buků. Ptaj se, jestli dáme řeč,
ani nevytasej meč.Tak si sednem na lavičku,
povídáme o měsíčku. Renatu hned zima přešla,
když tam vedle Blehy klesla. Tomuhle se nebudu víc věnovat,
pokud se chci dál Pavla jmenovat.

ukolebavka

Do tance dal se v lese stín
v závoji s vůní kopretin
po vánku sklouzl, vzlétl s ním
kdo to byl, to ti nepovím
Možná to byla malá víla
střevíčky právě protančila
anebo skřítek uličníček
oříšky sbíral do kapsiček
Na louce válel sudy stín
spletený s vůní kopretin
přikouzlil léto na chvílí
s třepotem křídel motýlích
Lehni si hezky, jdi už spát
možná si s tebou přijde hrát
až tiše šeptneš: já už spím
ucítíš vůni kopretin

kapky

Koho by napadlo co se mi právě hlavou honí!
Nade mnou letadlo, pode mnou tráva voní.
Koho by napadlo na co teď právě myslím!
a trávě zrcadlo topí se na něm listí.
Koho by napadlo, že teď to zrcadlo
zas kapky deště zčeří. Dívám se na nebe,
odkud se kapky sypou, nemyslím na tebe,
když stojím pod mokrou lípou.Nemyslím na tebe,
když vlasy mi učesal déšť.Nemyslím na tebe,
ač možná to chceš.Koho by napadlo,
co se mi právě honí hlavou!

svet

Listuji nyní v atlase zeměpisné hodiny
a hledám místo pobytu naší rodiny.
Našla jsem Havaj,
tam prý kanibalové lidi hamaj.
Mohla by to být Moskva v Rusku,
jsou tam ty plantáže zelených lusků.
Přemýšlím také o Jamajce,
tam můžu tancovat v kalamajce.
Mohli bysme jet taky na Kubu,
Čurdovi tam dáme na hubu
a uděláme mu ostudu.

vily

Měsíční noc plná třpytů lesních vil,
tančící u tůně lásky chvil,
prosí tělem že chcou tebe, mezi sebe,
ví že jsi poslem z ráje nebe,
ony přece dobře ví že jsi moje,
jsi závist vil co prosí hojně, beznaděje!
Miluji Tě to dobře víš,
odemne si všechno přát smíš !

Všechno bude jako dřív

Všechno bude jako dřív,
všechno bude jako dřív,
jen ty a já už nebudeme žít,
jinak všechno bude jako dřív.
Než to s náma praští,
tak budem rychle žít.
Uděláme maso, dáme kouř
a začnem pít.
Cholesterol v krvi
už nám tolik nevadí,
jak nám vaděj agitace o tom co se smí
Poslouchám tvý řeči,
co prej přijde po smrti.
Možná budeš pilot
u andělů v peruti,
nebo se k nám vrátí znova doba ledová,
kdo neumře, ten se před tou slotou neschová

mizernej den

Dneska je ale mizernej den,
světla tu zhasínaj, je to zlej sen.
Sen jako z filnu, kde konec je špatný,
částka ja z šeku, který zítra je splatný.
Koukám se do zdi a nacházím prázdno,
cítím se sám, tak jako už dávno.
Myslím na skálu s výhledem na rybník,
kde prší, je tma, a já držím deštník.
Hluboká propast pode mnou mě vyzívá,
říká ať jdu dolů, ale tam se i Smrt dívá.
Nabídka je lákavá, zapomenout a být v klidu,
za trochu strachu, odhodlání a adrenalinu.
Vzpomínám na ten krásný smích, který mi teď nejde do tváře,
vstupuji do hlubin a už je tu ostrá záře.
Moje tělo se rozpadá na tisíc malých částí,
konec je v nedohlednu a já jsem pln zášti.
Život jak z rychlíku vidím kolem sebe,
pomalu se všude dere mlha a já vidím jen tebe.

sms

Po poslechu sonetu,
brouzdá bleška po Netu.
Kliká myší, čte si články,
pak však našla bezva stránky,
na nich vše o čem jen snila,
pro co do té chvíle žila:
Soutěže a loterie,
loga, vtipy, melodie,
seznamka,… je toho víc
zde jsi pánem – stačí říct.
Teď žije bleška jen hrami
a co vy, ještě jste sami?
Řešením je, zítra, dnes…
skvělý server .SMS.!

kvety

kvety jarne po vode tuzia,
hviezdy jasne po nebi bludia,
slnko stastia naplna tuzby,
moje srdce po laske tuzi,
studna vodou naplnena,
luka rosou pokropena,
pust je pieskom zahrnuta,
no moja laska navzdy ODMIETNUTA...