BOMBARDÉRY

Bombardéry letí nevinnou oblohou
náklad, co vezou ničí lidksé osudy
zabíjej lidi, kteří za nic nemohou
určitou nadějí jsou pro ně sklepy
poslové zkázy oblohou letí
smrt dopadá na domy a lidi
nic dobrého nám nevěští

Desítky strojů blíží se oblohou
schodili náklad, co jejich piloty tíží
zabili lidi, kteří za nic nemohou
rychlá smrt je tady asi štěstí
a poslové zkázy dál letí
rodí se děti, co rodiče pomstí
bombardéry oblohou zas letí
nenajde se nikdo, kdo je zastaví
REF: Oblohou létají stroje zkázy
ničí lidi, ulice, domy a životy

BÍLÁ NEMOC

Řádí tu jejich bílá nemoc
názorovej haluz a bezmoc
jejich rozhovory o rase nemaj hlavu
chtěj tu jen svou bílou rasu
všechno řeší jen násilím
otevři oči, nestaň se dementním
nevstupuj do jejich řad
nechtěj být blbej bonehead

Bez cikánů chtěj svět
poslat je do prdele hned
dokud jich je tu málo
aby nám to přez hlavu nepřeteklo
jsou jak nějakej mor, co dál
přejdem od slov trochu dál
nejlépe k nějakým činům
zatopit tu těn boneheadům

REF:
Zasraná nemoc bílá
jen fašistická špína
teď vyhlašuju boj
nazist destroy

Jejich města, který jen bohatsvím kvetou
na úkor venkova a neosídlených oblastí
celej jejich systém pokračuje špatnou cestou
časem se jim ten způsob života vymstí
na svých rukou máte cizí krev
žijete si ve svym zlatým světě
ve vaší zemi máte moře lidí a hafo měst
lidi co jsou jen loutky, za nitě jim taháte

Nepodepisujete dohody o rušení zbraní
nechtete slyšet o zničení jederných věcí
nepomůžete lidem co nejsou najedení
nepřipojili jste se ani k podpisu za práva dětí
svoboda vašich lidí je v okovech
všechno si řídíte jenom sami
utápíte se v dementnostech
a ještě vás to strašně baví

REF:
Fucking U.S.A.
vaše politika jde mimo mě
Fucking U.S.A.
proč myslíte jen na sebe
Fucking U.S.A.
že zejtra své chyby napravíte
Fucking U.S.A.
v těch vašich kecech se utopte

AMERICKEJ ŠIT

Pro vizi mírů podpořit zbrojní průmysl
peníze vláda potřebuje, chce to další válku
zabít a zničit ostatní lidi, to nedává smysl
firmy neměli co vyrábět, teď se živí výrobou tanků
McDonald a jeho smetiště bordelu jsou všude
americký firmy už dávno nejsou na svém kontinentu
Shell, kterej pro prachy i přes mrtvoly jde
vítej ve společnosti amerických konzumentů

Neomezená moc jediného rádoby národu
než se stali státem vyvraždili Indiány
teď maj logo Coca-Coly jako symbol svého státu
bohatí stále bohatnou a chudí zůstanou chudáky
konkurenci svej firem, zneškodní celej cizí stát
neuznávaj život, kromě svých bohatých lidí
jejich cílem je, že se jich musíš bát
ostatní národy jen to dobré na nich vidí!

Mickey Mouse, co učí malé děti
aby měli zemi za oceánem rádi
do zbytku světa odvážej smětí
chtěj ovládat celý svět, bastardi
jejich jaderná výzbroj nahání strach
zbraně co ostatním státům zakazují
vymešlej kraviny, třeba bombu co šíří pach
do každého problému se hned navážejí

B. Písňové texty

Hudba se častokrát uchýlila k formě tzv. protestních písních, ve kterých měla možnost výsměchu totalitní moci, burcovat vědomí a svědomí lidí. Písňové texty měly široký morální a burcující dopad, protože mohly působit na široké spektrum publika, typická je síla výpovědi, satirické zesměšňování, výzva k odporu.
Karel Kryl
Básník a autor textů ke svým legendárním písním, nesmazatelná postava 60. let a normalizačního období. Symbolem zoufalství, nesvobody, uměl vyjádřit atmosféru beznaděje a skepse. Je romantikem, střídá humor s hlubokou existenciální úzkostí; umí být sarkastický, melancholický, typická je jistá hravost (rým). Je upřímný, v písních se zračí hluboký cit → je zrcadlem doby
Bratříčku, zavírej vrátka – dlouhohrající deska, na níž se nachází i stejnojmenná písnička (zde je postavena do kontrastu převaha cizího vojska s pocity mladíka a jeho bezbranné bratra)

další autoři písňových textů : Jaroslav Hutka, Vladimír Merta (básník, písničkář), Jan Vodňanský (texty pro děti Šlo povidlo na vandr), Jaromír Nohavica, Karel Dobeš, Jiří Dědeček

Plastic People

of the Universe – skupina vzniklá na přelomu let 1968-69; její texty byly jednoznačně míněny jako vzpoura proti konzumní a politicky zdeformované společnosti; základem repertoáru byly především texty Egona Bondyho; mezi vedoucí osobnosti skupiny patřili Ivan „magor“ Jirous či Milan Hlavsa
DG 307 = diagnosa 307; undergroundová skupina
Egon Bondy – hlásil se otevřeně k marxistické linii filozofie; přátelil se s Hrabalem a Vladimírem Boudníkem (kniha Něžný barbar od Hrabala)

Undergroundová literatura a písňové texty

Některé konkrétní projevy těchto dvou fenoménů období normalizace musíme brát s rezervou, neboť ne vždy jde o texty literárně kvalitní, ale důležité je pro nás to, že ovlivňovaly smýšlení i postoje celé generace a nebály se vyjádřit své názory
A. Underground
Underground = tzv. podzemní kultura. U nás se začal rozvíjet v období normalizace (70. léta) a je pro něj charakteristická snaha o nezávislost na oficiální kultuře i politice, tyto lidi spojuje heslo „jsem proti“ – bojovali proti konzumní společnosti a politické situaci → hodnota textů je kolísavá, ale pro nás je důležitá autentičnost jejich výpovědi a schopnost souznít s momentálními pocity generace

osobnosti české poezie

Jan Skácel
Mimo jiné také autor veršů pro děti, pracuje s náznakem → poezie meditativní, uvážlivá, Co zbylo z anděla

Jiří Kolář
Ve světě proslul díky svým kolážím
Prométheova játra – vydána v samizdatu; chce podat svědectví o obyčejném životě lidí během normalizace, odhaluje násilí moderních totalitních režimů

Ivan Diviš
Jeden z našich nejoriginálnějších a zároveň nejvulgárnějších autorů 2. poloviny 20. stol., zobrazuje pocity cizoty, existenciální problémy, motivy úzkosti a hnusu, nenávist k normalizační době. Používá neologismy.

další básníci : Jiří Žáček (napsal Text-appeal)

Oldřich Mikulášek

Reflexivní poezie; kolísá mezi pesimistickým a kladným přístupem ke světu (život se mu jeví jako střetávání protikladných sil → díla jsou komponována dramaticky), Agogh – tato sbírka vyšla v exilu

František Hrubín
Nikdy se nezaprodal režimu, citlivý lyrik, milostné okouzlení, důvěrný vztah k zemi, citlivé vnímání přírody
Jobova noc, Hirošima, Proměna, Romance pro křídlovku – poéma; v epickém jádru jde o ztvárnění básníkovy první lásky, zfilmováno O. Vávrou
Jeho tvorba pro děti patří k našim klenotům: Špalíček pohádek, Ladův veselý přírodopis

Jaroslav Seifert

Nejdříve byl levicový, ale 1929 odešel z KSČ, získal Nobelovu cenu, reflexivní poezie (meditativní, filozoficko-reflexivní), milostná poezie, láska k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech, vztah k Praze. období čisté lyriky: Píseň o Viktorce, Maminka (citová vroucnost, nad vším je lehoučký smutek)
období reflexivní poezie (od 60. let): Morový sloup (zakázaná sbírka, obsahuje reakce na okupaci v 68‘)
Všecky krásy světa – dříve cenzurované memoáry

Josef Kainar

O jeho poezii 50. let by bylo lepší se nezmiňovat (politicky ovlivněné), ale v 60. letech psal opravdu kvalitní verše (navazuje na halasovskou linii; příběhovost)
Nové mýty – jsou zde vyjádřeny pocity odcizení a absurdity, báseň Stříhali dohola malého chlapečka – zhudebněná Mišíkem, o ztrátě iluzí, uniformita, obraz politické situace
Moje blues - blues – je melancholické, vyjadřuje nespokojenost

básníci pocitů generace 60. let

60. léta jsou z hlediska literárního vývoje velice významná, neboť došlo k uvolnění situace, ve verších se objevují existenční problémy (Kainar), pocity vyděděnosti (Hrabě), setkáváme se s meditativní a reflexivní poezií (Holan) a také s poezií písňových textů, je celkem logické, že stále píší dominanty předválečné poezie jako Seifert, Holan, Hrubín...

Václav Hrabě
Byl zakázaný (přehlížený oficiální kritikou), jeho tvorba byla inspirovaná beatnickou generací („umírněný beatnik“), vycházela z životních pocitů generace 60. let, objevuje se u něj negativismus vůči společnosti, pesimismus, je apolitický, je oblíbený pro svou upřímnou zpověď, autentičnost, pocity osamění, nezapomenutelné jsou jeho milostné verše, svými verši se stal zrcadlem doby; některé texty byly zhudebněny Vladimírem Mišíkem – Variace na renesanční téma
Blues pro bláznivou holku

40. – 60. léta

Ve druhé polovině 50. let dochází k jistému osvěžení v oblasti poezie, na scéně se objevují tzv. Květňáci (seskupili se kolem časopisu Květen) – spojoval je program „poezie všedního dne“ – tato poezie obrátila svou pozornost ke každodennímu životu, je založena na racionálním pozorování (proto je nepatetická), může však sklouznout do pouhé popisnosti či přílišného lpění na detailu (vliv italského neorealismu). Mezi hlavní představitele patří Miroslav Holub. Objevuje se zde i skupina Host do domu (brněnský časopis), ke které se volně přidružil např. Milan Kundera (jeho Monology patří ke kvalitní poezii – „milostná poezie“)

Existovaly zde skupiny umělců

– např. Skupina 42 (existovala již během okupace, 1948 skončila), Skupina Ra (také od dob okupace, surrealisté), Špatný vliv na poezii měla brožura Ladislava Štolla Třicet let bojů za českou socialistickou poezii → to se projevilo schematismem v poezii (verše jsou vytvářeny podle předem stanovených norem, čímž dochází k zjednodušení zobrazované problematiky, poezie je pak až přihlouplá, povrchní a bez vlastního úsudku – do popředí je stavěna politická rovina díla) → mezi básníky uznávané oficiální kritikou takto patřil např. Pavel Kohout (Verše a písně). Extrémním výrazem snahy uplatnit v poezii princip dogmaticky vnímaného socialistického realismu je frézismus – oslava dělnické práce a víra v „světlé zítřky“

po valce

Poezie dokáže nejlépe reagovat na proměny v povědomí a cítění lidí. Poezie po roce 1945 byla ovlivněna stejně jako próza politickou situací (i když důležitější je rok 1948) → po válce vznikají básně, které byly odezvou na osvobození: např. Vladimír Holan – Rudoarmějci – tato poezie se vyznačuje patosem, vzdává hold osvoboditelům a estetická rovina díla mnohdy ustupuje do pozadí → nedá se však již tolerovat tvorba básníků, kteří i později nepokrytě pochlebovali Sovětskému svazu a komunistům. Ne všichni básníci však sdíleli nadšení z poválečného vývoje – především katoličtí spisovatelé měli obavy z nástupu komunismu – např. Jan Zahradníček a jeho Znamení moci (katoličtí spisovatelé byli pozavíráni – Zahradníček zemřel ve vězení). Mnoho autorů z první republiky pokračovalo ve své tvorbě i po válce

Milovanie v daždi
Nemôžeš ísť s každým
Iba so mnou sa to dá
Milovať ťa v daždi
A potom už navždy
To nie je predsa náhoda
®:

Feldekove fóry alebo všetky cesty vedú do Rýmu

„Zostaňte na linke Spravím vám malinké“

Zahlásil starý Feldek

Tam kde vždy to musí výjsť

Na spoločnom rozhovore v Rádiu Twist

Smial sa A víno chcel

Fúz sa mu ligoce

Ten starý Feldek

Tam kde vždy to musí ísť

Raz v živote sme sa predsa museli zísť

Na mojom vlastnom koncerte

A v nezáveznom momente

Ľubo starý Feldek

Strieľal po mne svoje rýmy

A pasoval ich z blatu

Na moje slovné hymny
Keď skončili sme interview

Dobyli pohľadmi tú zmiju

Zareval starý Feldek

Viem prečo má tak dlhé nohy

Aby na honorár zabudnúť sme rýchlo mohli

milovanie v daždi

AmiSlnko medzi Dmrakmi
DmiDebatuje s Amivtákmi
O Dmitom či dnes Emibude Fmaj7dážď Dmi, E
AmiNačerpať chce Dsilu
DmiSi oddýchnúť na Amichvíľu
DmiNevrav že to Eminepoz Amináš Dmi, E

S dažďom v tvojej tvári
Ti pribudne na oltári
Jeden ďalší krásny hriech
Milovanie v daždi
Túžbu vo mne dráždi
o tom každý básnik Amivie
Si dnes Fmokrá ako Amimyš
Na vodu Fhádam nemysElíš
Keď Fdážď ťa hľadí mokrou rukou
DmiRozpúšťa sa iba cukor
A Eokolo nás je tlaková Aminíž...
F, Dmi, E, Ami

La, la, lá

Richard Muller
CPoďme spievať ľahkú pieseň
FBez gitary Len tak nahí
CNa stromy už búcha jeseň
Dosť Fužili si svojej slávy
COpime sa rosou vzduchom
FA prvý ľahký nápev
CVkĺzne nám dnu čistým uchom
FUrčite ma chápeš
®: FTak krásne si ma dostaCla
FKeď spievala si chvíľu len Bla la la la la

Poďme spievať ľahkú pieseň
Ako vtáci slobodní
Na koncerte kdesi v lese
Tak konečne sa rozhodni
Na mrakodrapoch Manhatánu
Apartmány tajomné
Za spev ako zo šantánu
Im odpustili nájomné

®: Tak krásne si ma dostala
Keď spievala si chvíľu len la la la la la
Spievajú jak Pavarotti
ako kedy, ako s kým
ukradol im mnohé noty
aj veľký Igor Stravinský ®:
La la la la ...
Vtáčí spev je nekonečný
Melodika na krídlach
Aspoň chvíľu si ho zvečni
Nechcem aby si zachrípBla.
assss
Richar Muller

Tanečnice z Lúčnice

DmiRaz nás stopli strašne milé Cbaby.
BMohli sme sa desať razy Fzabiť.
DmiCelú cestu som sa obzeralC,
Amizostal po nich iba úsmev Dmivo dverách.
Bolo s nimi podozrivo dobre,
adresy však veľmi nerád žobrem.
Študentky a možno učnice.
BKto mal vedieť, že boli z ALúčnice?
Hej, hej, hej
® DmiTeraz už Amiviem,
Dmiprečo každý Amichce
Dmitanečnice Bz Lú, ALúčnice.Dmi
1. Azda sú to iba slová, slová,
ja som sa však vážne zamiloval.
Možno viete, čo to znamená,
hľadať dievča bez adresy bez mena
2. Ešte mám z ich vystúpenia lístok.
Páry sa mi zdali príliš blízko.
Počkal som si až sa odkrojí.
Ešte krajšia bude v bielom závoji.
Potom prišli dáki veľkí chlapi,
spýtali sa, či ma niečo trápi.
Mocní z bryndze, rýchli z žinčice.
Kto mal vedieť, že boli z Lúčnice?
© FZrazu som ich stretolG,
Cna potulkách svetomF.
FTam kde je to vhodnéG,
Cpriamo vo VýchodnejF.

Od Tatier k Dunaju

I. COd Tatier k Dunaju Gsiroty spievaejú
Cže na nás nemajú Daj keď sa hnevaejú
C,D,C,D,e,G,e,G
1.GPoďme sa rýchlo zaľúbiť, očistiť dušu z hrdze
aobrátiť mesto naruby a spraviť niečo drzé
GMôžme si znova potykať
a z praku strielať štulne
adievčat sa správne dotýkať,
zmenia sa na príGtulné.
®COd Tatier k Dunaju,Gsiroty spievaejú
Cže na nás nemajú Daj keď sa hnevaejú
Až nás raz dostanú, tak povieme si: " Nech ! "
Na tvári ľahký žiaľ, hlboký v srdci smiech.
Cez Michalovce k Popradu,
až po Dunajskú Stredu,
najkrajšie sú vždy zozadu a ešte krajšie spredu
Až nám raz bude najhoršie,
v dialke už vlci vyjú, dievčatá z Hýb a južných
Čiech nás do komôrky skryjú.

(no) tak co

Nad stádem koní
podkovy zvoní zvoní
černý vůz vlečou
a slzy tečou
a já šeptám

Ty si ten popel
kamaráde
do bílé vody vody
Vyhasnul kotel
a Náhoda
je Štěstí od Gpodkovy

Ty si ten Dpopel / Heja hej ....
AkamaráEmide / Heja hej ....
do bílé Dvody AvoEmidy / Heja hej ....
Vyhasnul Dkotel / Heja hej ....
a ANáhoda Emije / Heja hej ....
Štěstí od podkoGvy / Heja hej ....

Nad stádem koní

DNad stádem Akoní
Emipodkovy Gzvoní, zvoníD
černý vůz Avlečou Emi
a slzy Gtečou
a já voDlám:

Tak neplač můj kamaráde
náhoda je blbec když krade

Je Dtuhý jak Aveka
a řeka ho zplaEmiví
Máme ho Grádi
No tak Cco
(no) tak Gco
(no) tak Aco

Vždycky si přál
až bude popel
i s gitarou, hou
Vodou ať plavou
jen žádný hotel
s křížkem nad hlavou

až najdeš místo
kde je ten pramen
A kámen co praská
Budeš mít jisto
Patří sem popel
a každá láska
No tak co
(no) tak co

Město měst

CAž mi bude nejhůř
A G4susvšichni řeknou že jsem lhář
BbVrátím se domů
Ať se mi Fsmějou kde mám Fmisvatozář C,C/Bb,C/A,C
A Fpronajmu svůj dům
Nač pořád C7všem prorokům Amihlavy Ami7plést
Město Cměst

Až se jednou vrátím
Tvůj trestní rejstřík vybílím
Zaplatím co mi dlužíš
A snad i budu pár dní opilý
To jak z očí všech tvých žen
Budu pít kolik jen mohu snést
Město měst

Až se jednou zeptáš
Proč nám tváře už tak nekvetou
Vyberu konto
A najdu hernu s ruletou
A tu noc nepůjdeme spát
A jako dřív budem hrát o svou čest
Město měst