Paralelismus:

 řečový a myšlenkový model zásadního významu
 v lüshi se syntaktický a sémantický paralelismus stává neodmyslitelnou součástí básnické formy
 je předepsán pro dvě vnitřní dvojverší pravidelné básně (chuju 出句a duiju 对句)
 gongdui 工对: vypracované dvojverší (obzvláště precizní)
 vypracovaný paralelismus je zákl. formotvorným principem řazených básní pailu 排律

Rým:

 zákl. norma předepisuje rýmování sudých veršů slabikou v rovném tónu
 rým je průběžný a neměnný → všechny rýmové slabiky patří do téže rýmové kategorie yun
 u sedmisl. básně zákl. norma předpokládá navíc rým také na prvním verši
 slabiky v rushengu jsou nositeli tzv. tragického zvuku
Tónová schémata:
 nejvýraznějším rysem, který po zvukové stránce odlišuje básně v novém stylu od básní starého stylu je pravidelné střídání slabik s rovnými a lomenými tóny v rámci verše ju, dvojverší duilian i v rámci celé básně
 zákl. stav. jednotkou pravidelné básně je dvojverší duilian 对联
 pětislabičná báseň: (sedmisl. má stejnou strukturu, jen se na začátek vrše přidá pingping 平平nebo zeze 仄仄)
1. 仄 仄 平 平 仄
2. 平 平 仄 仄 平
3. 平 平 平 仄 仄
4. 仄 仄 仄 平 平
 dvojverší mají své tradiční názvy: první - hlava, druhé - brada, třetí - krk, čtvrté - ocas
 v pětislabičném osmiverší se první verš nerýmuje

Metrum a kompozice pravidelné básně (lüshi 律诗):
 pravidelné pěti nebo sedmislabičné básně
 pravidelná báseň v užším slova smyslu → báseň v novém stylu → zákl. formou je osmiverší
 dále existuje čtyřverší a řazená báseň (předepsaný sudý počet veršů)
Vnitřní členění verše:
 verš se člení cézurou na dva poloverše (v pětislabičném verši je hl. cézura umístěna po druhé slabice, v sedmislab. po čtvrté

Zvuková podoba jazyka tangské doby a její proměny:

 psány klasickým jazykem
 metrum pravidelné básně je založeno na výslovnosti střední čínštiny
 rýmovníky (yuanshu) - kodifikace rýmů (překonávání regionálních rozdílů → vytvořit obecně přijímanou normu, rýmovník Qie yun (193 rýmových kategorií) → Pingshuiský rýmovník: základ všech rýmovníků vydávaných do dynastie Qing
 za tangů 4 tóny: pingsheng 平声, shangsheng 上声, qusheng 去声, rusheng 入声→ pro potřeby básnického metra rozděleny na dvě skupiny: tón rovný pingsheng a ostatní tři tóny jako lomené zesheng 仄声 (hlavní rozdíl v rovném a lomených tónech spočívá v délce)

Formální a jazykové prostředky:

 požadavky na počet slabik ve verši a počet veršů v básni, na umístění a charakter rýmu a především na střídání tónů v rámci verše i dvojverší a užití gramatického i sémantického paralelismu
 předpokládá se dělení verše césurou na dva poloverše a vnitřní členění poloveršů do metrických stop

Tangská poezie:

 tradičně se dělí na čtyři období (rané, vrcholné, střední, pozdní)
 ad rané: elegantní poezie dvorského stylu, příležitostné básně a básně na císařské zadání → Čtyři ranětangští géniové (Wang Bo, Luo Pinwang, ...)
 ad vrcholné: dovršení vývoje metra pravidelné básně, syntéza všech předchozích snah → přírodní lyrika, hrdinská poezie (Li Bai, Meng Haoran, Chan Jian, Cen Shen, Gao Shi, Wang Changling)
 ad střední: Du Fu, Bai juyi → nové yuefu → sociální tematika, zdrojem inspirace se stává mytologie a fantastický svět nadpřirozených bytostí
 ad pozdní: dekadence, formální virtuozita, téma pomíjivosti světské slávy

Historický úvod:

 v předmoderní době neměla čínština zobecňující pojem, který by vyjadřoval totéž, co naše slovo poezie
 konkrétní názvy: shi 诗, sao 骚, fu 赋, yuefu 乐府,ci 词, qu 曲
 největší úcta k formě shi, protože její počátky sahají k Shijingu → čtyřznakový verš
 období Válčících států → Písně ze Chu (poezie náboženského původu) → Qu Yuan (autobiografická báseň Setkání s hořkostí: Li sao)
 Písně ze Chu → šestislabičný verš obohacený o prázdnou částici xi (→využili Hanové ve svých dlouhých popisných básních fu, za Hanů se proměňuje v báseň pěti či sedmislabičnou)
 nejstarší Hanské básně → yue fu (imitace lidové poezie)
 Wen xin diao long = dílo literární kritiky a estetiky (počátek 6. stol)
 gong di shi = tzv. palácová poezie ( milostná tematika) → forma shi dovedena k dokonalosti → bezprostřední předchůdce tangské pravidelné básně
 dvorské prostředí Jižních dynastií → vznik paralelní prózy pian ti wen (骈体文)

KURS BINÁRNÍ POEZIE

a OO o OIOOO

e OOO r OOOIO

f II u IOOOOOO

m IOOO w IIOO

n O ž IIOOOIOOOI





IIOOOIOOOIOOOOOO žena

IIOOOIOOOIOOOOOO femme

IIOOOIOOOIOOOOOO woman

IIOOOIOOOIOOOOOO frau

Bondyho texty

dávají nahlédnout do banální intimity lidského života v té rovine, v níž od sebe nelze odloucit napr. na verejnosti sice obvykle nepriznávané a presto tížive reálné potíže stárnoucího tela a napr. na verejnosti sice obvykle nepriznávané, neokázalé a prece hluboce prožívané citové pouto s celoživotní družkou. Estetický úcinek tu bývá založen predevším na kontrastní jednote pádne jednoduchých formulacích hovorového jazyka s bohatým, výrazným rýmem. Zácpa ovšem nepatrí k Bondyho pracím nejzdarilejším. Nepatrí k nim ani Podivuhodný mandarín, též uvedený obžalobou, nebot tento text je odlikou poezie Vítezslava Nezvala. Jestliže si lze predstavit, že napr. Haškovy "Osudy dobrého vojáka Švejka" by se mohly i se svými vulgarismy stát školní cetbou, rozhodne to nelze ríci o rade Nezvalových básní, jejichž erotismus predstavuje jeden z projevu oné protimetafyzické orientace moderní poezie.

Úryvek z Patockovy recenze

na texty Plastiku
Vezmeme však z našich textu ty, u nichž jako autor je oznacen Egon Bondy. Mají mezi statními texty do urcité míry výjimecné postavení. Jsou nejucelenejší, více méne prosty oné etické polemicnosti a pritom ony nejspíše by se mohly nelibe dotknout nejen úzkoprsého malomeštáka, ale také bežného ctenáre, který není dobre obeznámen s moderní poezií a je veden školskými etickými merítky. Zároven tyto texty ukazují, že nezáleží predevším na jednotlivých slovech. Nejodvážnejší je tu text nazvaný Zácpa, jmenovaný též obžalobou, a presto zde v nem není ani jeden vulgární výraz, pouze popsán urcitý fyziologický stav. Je to text opravdu drastický, avšak zvlášte konfrontace s ostatními autorovými texty odhaluje, že nejde o drasticnost samoúcelovou a rozhodne ne o lascivnost, která naopak vetšinou vystupuje v líbivé podobe.

Koupil jsem si francovku
dal jsem za ni tricet korun
ted ji vokusím
jestli je lepší než rum
Pul procenta mentolu
krkám nahoru dolu
Sedmdesát procent lihu
skládá na mne svoji tíhu
Koupil jsem si francovku
je lacinejší než rum
už mi tím pitím
mekne rozum

-----------------
Verejné oznámení
Státy nehanobím
vubec žádné nikdy
Bondy
Ach to státu hanobení
nad to není
Príslušník se na nás krení
že má frcku k povýšení
-----------------

Ach jak me souží a trýzní
zácpa svou hroznou prízní
Streva hnijou mi mám dojem
nebo se spekou tím hnojem
Plyny vycházej mi ústy
nekdy taky roztok hustý
Ach jak me souží a trýzní
zácpa svou hroznou prízní

-----------------
Nikdo nikdo nikdo
nikdy nikde nikam
Se nedostal
Snad já?
Takový vul
precejen nejsem
-----------------

Prší prší prší
víc nežli se sluší
dábel mi sedí na duši
Mlha si sedla za okna
po celém meste je tma
je konec nebo se mi to jen zdá
Slunce mrtvé stojí
strašidla se rojí
všichni se bojí
Po nebi jde hrozný tvor
je to lepra nebo mor?
Vlci jdou z hor
I elektrina prestala svítit
ani plyn nechce od sirky chytit
a vrány se rozkricely smíchy

Ranní ptáce
dál doskáce
nakopnu ho
až zapláce
-----------------
Trávím nedele a svátky
na hrobe své drahé matky
Magické noci
V Magické noci pocal cas
Boha snad z toho vezme das
V Magické noci pocal cas
My žijeme v Praze to je tam
kde se jednou zjeví Duch sám
-----------------
Když je dnes cloveku dvacet
chce se mu hnusem zvracet
ale tem co je ctyricet
je toho vyblít ješte více
jen ten komu je šedesát
muže jít se sklerózou klidne spát
-----------------
Jsem obetí vázanosti toxikomanické
mohlo by to býti k zlosti
ale je to komické
Piju pivo žeru prášky
stejne sotva usnout smím
Ráno prodám prázdné flašky
Julie mi helfne s tím
Jó jó to se ti to spí
když já zmítanej trasavkou
po dvou hodinách práškovýho spaní
zas vzhuru pro svý ožralství
Jó jó to se ti to spí
když nemáš ani zdání
že opitej pivem a koralkou
se jako skvost vesmíru skvím
Jako dva klasy na jediném stvolu
ted už až na nebesa pujdem spolu
Neví clovek kdy jde nahoru a kdy dolu
a ani to nehraje roli - když jsme spolu

Nekteré texty pro Plastic people of the Universe:

Okolo okna
hvezdy jdou
a mesíc stojí nade mnou
a tvoje oci pitomé
je videt tmou
vzduchem lítaj jepice
v tom kalném svitu mesíce
me bolí bricho po víne
i palice
-----------------
Podivuhodný mandarin
Po celý život budeš roztahovat klín
aby v nej vešel Podivuhodný mandarin
Budeš svuj šat šít z marností a vin
toužíc aby v nej vešel Podivuhodný mandarin
A v hlave hukot krve a v ocích nocní stín
budeš hledat kde je Podivuhodný mandarin
Mnohokrát si budeš chtít pustit plyn
že zas to nebyl Podivuhodný mandarin
Až vycerpáš se v ctyricítce a budeš celá hin
poznáš že život je jen boží mlýn
-----------------

Dve básne z dvadevadesátýho

Smrt mi už leze do postele
maj mi proto být dejiny u prdele?
Za tri roky chcípnu - je to snad omluvení
pro pravdy zamlcení?
Mel bych obrátit mysl k vecem vecným
Ale copak to dnes smím?
Když lidé z jedné totality do druhé horší jdou
- ty veci se mnou nepohnou?
I když je restaurace kapitalismu jen na dvacet let
- je to omluva jen mlcky prihlížet?
I dneska ríkat pravdu je moje povinnost
Co je treba chtít je jiná spolecnost
(zacátek roku 1992)

Zustan verný své zemi
která jedine ti zbyde i kdybys jí ublížil
Zustan verný svým rukám
které jsou tvé a nemají patrit cizímu
Zustan verný svým detem
které trpce opláceš zaprodáš-li je
Zustan verný svému rozumu
vezmou-li ti ho jsi méne než trtina ve vetru
Zustan verný tomu že jsi clovekem
ztratíš-li hrdost budeš hadr na podlahu
Zustan verný svobode
prodáš-li ji za milión zustaneš žebrákem
Zustan verný lidské nadeji
nebo budeš žít a nebudeš vedet proc
(24. 5. 1992)

listopad 1988

Ješte nebylo videt revoluci
která by probehla za takového ticha jako ta poslední
týden se kricelo na Václaváku
a nekterí dokonce ctrnáct dnu
Euforie vydržela tri nedele
protikomunistické štvaní melo nejdelší život
vydrželo pul roku do voleb a má nadeji prežít
Nepredvídatelne nepatrná rada pisálku
napsala oslavné verše znacne pokleslé kvality
vzniklo pár koláží "zesmešnujících a pranýrujících"
a série kresleného humoru
Ani jeden vtip se neobjevil mezi lidmi
unylí folkáci a vždy módní populární umelci zpívají
stále tytéž písne
a jen intelektuálové publikují své heroické vzpomínky
na 21.8.1968
a na utrpení kdy nemohli publikovat a museli mít
jeden cas i delnické zamestnání
a pritom dokázali neprestat se scházet!
Nová generace se už orientovala strízlive:
posledních 40 let neexistuje a pred námi je jasná
a tvrdá budoucnost
nesouvisející s nicím
Bude - jak se tuší - krátká
Zanedlouho sebou zacne házet
jako plechovka na kocicím ocasu
uvázaná k pruseru sveta rozdeleného
na ty co vyhravše nevyhráli a nyní mocí mermo hledají
kam uteklo vítezství
a ty kterí si to odnesou nakonec za všechny
a to jsou vždy chudí celého sveta
A když se nebudou chtít dát
budou trable
i u nás za pecí

Ukázky ze sbírky "Dve léta"

(...)
Sedel jsem v kine na detektivce
a co chvíli jsem si prímo s bolestí pripomínal
že až to skoncí budu zas muset jít domu
a to dokonce za tmy - den je zase v háji
Ale když jsem vyšel
prece jen ješte me privítal soumrak
Nad strechami viselo šedive modré nebe
odspodu ozarované oranžovou a blede rudou
Šel jsem až na Jirák nespoušteje z nej oci
Rychle se stmívalo
Uvedomil jsem si
že vlastne jen a jen pro pár takovýchhle chvil
jsem byl živ
Ostatního me nic nezajímalo
a mohlo mi to být ukradené

Havran se na vránu vysral: co by s ní delal
hlava se po vode tocí a otácí
Neco takovýho jsem hledal
rek havran na tom koláci
Kolem potoka kde moje hlava plove
roste rákosí a na nem rákosník
jsou tam rosnicky a žížaly a havran klove
a tam kde není most je prevozník
Prevozník se postavil když videl moji hlavu
jak plove s havranem se strany na stranu
a praštil do ní veslem neb byl v právu
a hlava vcetne havrana jsou v pánu
Epitaf
Ted už ležím v hrobe
ted už je pozde

nekdy taky roztok hustý
streva hnijí mi mám dojem
nebo se spekou tím hnojem
Ach jak me souží a trýzní
zácpa svou hroznou prízní
S nežnou opatrností prdím
abych se neposral
Venku je tma
na nebi mlécná dráha
je pod mrakem
Vcerejší den
až na to že jsem jedl ty fazole
se nevyznacoval nicím
Nedaleko dverí
poletuje perí
zatím se k veceri
šerí
Sestra nudle merí
možná že snad verí
že venku na keri
je korejské prímerí
Sám
jdu po ulici
po Národní tríde
S hruzou koukám že delám intimní lyriku
Jak se škvarím na rendlíku
To je neco pro historii
jak piji!
Za sto let budu na vobraze
jak chodím po Praze
Zvlášt bude zkoumání tuhý
kde jsem nemel žádný dluhy
Mnohej si vykrouží piruetku
na tom kde jsem si pujcil petku
Mý sebevražedný pokusy
to bude neco pro husy
A muj život pohlavní
to bude to hlavní!
Tak jsem nasranej velice
že se kroutím jak vopice
V potoce kde plave má hlava
Trochu nadnesená aby mohla dýchat
havran letí seshora a vrána zprava
budou mou hlavu chytat
Hlava se sama chytá za hlavu
havran je na ní a tahá z ní vlasy
Vrána se topí – volá: uplavu!
a uplave asi